Již tento víkend se ve Štětí koná čtrnáctý ročník Refresh Contest a my budeme jeho součástí! Proto jsme se rozhodly pro vás vyzpovídat hlavního organizátora akce Marka Frice.

Čtrnáct let – to už chce notnou dávku nadšení. Začneme tedy rovnou tím – měl ses chuť na pořádání Refresh Contest někdy vykašlat?
Na pořádání už jsem se měl chuť vykašlat nespočetněkrát. Pořádání naší akce obnáší obrovské množství škemrání, slibování, telefonování a zařizování. Ale pokaždé, když si řeknu, že už se na to vykašlu, tak si představím ten skvělej den, kdy se všichni skejtři sjedou do Štětí, aby si užili fajn akci, zatnu zuby a začnu ten kolotoč zase nanovo, protože to má prostě cenu a za tu dobu už se z toho stala neoddělitelná součást mýho života.

Jelikož Suicide Angels jsou především charitativní projekt – jaký máš ty osobně vztah k charitě?
Osobně chápu charitu jako možnost, jak podat pomocnou ruku tam, kde se pomoci nedostává. Náš Refresh Contest má takovýho mladšího sourozence, který se jmenuje Refresh Movember, a myslím, že už pětkrát jsme dělali indoor contest spolu s živou muzikou, kde se vybíraly peníze ať už pro nadaci Movember, nebo přímo pro vytipované osoby.

Jelikož Suicide Angels jsou i o tetování – co tvůj vztah ke kérkám?
K tetování mám vztah víc než kladný a ač moje tělo nezdobí velké obrázky, pár tetování mám. Spíš jde ale o symboly, které mi připomínají, co miluju a co všechno jsem prožil. Tělo je taková kronika a místa pro zaznamenávání vzpomínek je spousta.

Devadesátý léta a SK8 kultura – myslíš, že někdy ještě v ČR zažijeme něco podobného? V mojí pubertě jezdil na prkně skoro každý. Dneska mám pocit, že je mezi námi spoustu “nosičů skejtu v podpaží”, ale dobře jezdí málokdo. Jak to vidíš ty?
Začal jsem skejtovat v roce 97 a je pravda, že dřív jsme si všeho víc vážili, protože nebylo tolik parků ani možností, jak si koupit hardware. Dneska se z toho pomalu stává mainstream a skejtra už na ulici jen tak nepoznáš, protože se tak oblíká kdejakej fotbalista. O to pevnější je ale naše komunita a dá se říct, že se mezi sebou všichni známe. Co se týče výkonnosti, nemyslím si, že by dneska jezdilo na dobrý úrovni míň lidí, jen je jich prostě míň a nemají tu potřebu se tolik zviditelňovat. Do toho nám hodili skateboarding na olympiádu, a to trošku rozdělilo scénu na dva tábory. Na tu sportovní část, která honí body, a na tu underground část, která si pořád jede to svoje. Osobně se počítám do tý druhý skupiny, ale proti OH výslovně námitky nemám, je to prostě vývoj a doufejme, že to skateboardingu přinese víc mladých talentů a děcka zahodí ty svý koloběžky někam do strouhy.

5. Na co bys letos lidi pozval, krom Prago Union?
Kromě hlavního kulturního taháku bych lidi na naši akci pozval proto, že se nejedná o klasickej skejtovej závod, ale o pohodovou sešlost, kde je na prvním místě zábava a až potom výkony. Náš skatepark navíc leží v krásný části města na břehu řeky Labe, a pokud někoho přestane bavit pozorovat skate, stačí se jen vyvalit na louku a užívat klidu.